SPUTNIK
Agrese NATO proti Jugoslávii
Bombardování Jugoslávie letectvem NATO bylo zahájeno 24. března a skončilo 10. června 1999.
Podle různých údajů za tuto dobu zahynulo 2500 jugoslávských civilních obyvatel.
Podle různých údajů za tuto dobu zahynulo 2500 jugoslávských civilních obyvatel.
Oficiálním důvodem pro zahájení operace byla ochrana albánského obyvatelstva Kosova před etnickými čistkami a humanitární katastrofou.
Západ tím reagoval na operace srbské policie a armády proti Kosovské osvobozenecké armádě, kterou v Srbsku považovali za teroristickou. K létu 1998 obsadila tato armáda téměř 40 % území Kosova a bojovala proti „srbským okupantům".
Západ tím reagoval na operace srbské policie a armády proti Kosovské osvobozenecké armádě, kterou v Srbsku považovali za teroristickou. K létu 1998 obsadila tato armáda téměř 40 % území Kosova a bojovala proti „srbským okupantům".
© AP / Santiago Lyon
Vojáci Kosovské osvobozenecké armády
© AP
© AP
Agrese NATO proti Jugoslávii trvala od 24. března do 10. června 1999 a byla to druhá největší operace Aliance v zahraničí po bombardování Srbské republiky v roce 1995.
Za hlavní cíl bombardování byly vyhlášeny vojenské objekty.
Nálety však bylo zničeno 25 tisíc obytných budov, poškozeno 470 km silnic a 595 km železnic, zničeno 38 mostů.
Za hlavní cíl bombardování byly vyhlášeny vojenské objekty.
Nálety však bylo zničeno 25 tisíc obytných budov, poškozeno 470 km silnic a 595 km železnic, zničeno 38 mostů.
Bylo poškozeno 14 letišt, téměř 40 nemocnic a zdravotních středisek, téměř 100 škol a školek, 176 kulturních památek.
Podle srbských odhadů mělo 38 % objektů vystavených bombardování civilní využití.
Podle srbských odhadů mělo 38 % objektů vystavených bombardování civilní využití.
Ztráty
Odhad škod
Podle Bělehradu 30-100 miliard dolarů
Počet obětí
Dosud neznámý. Podle odhadů Srbů 1200-2500 mrtvých a asi šest tisíc raněných.
Počet leteckých útoků
2300 na 995 objektů po celém území země. Na Jugoslávii spadlo asi 420 tisíc střel, včetně s ochuzeným uranem.
Symbolem utrpení srbského lidu se stala tříletá Milica Rakičová. Do bytu, ve kterém žila s rodiči, se dostal úlomek střely NATO. Zachránit holčičku se nepodařilo.
Smrt civilistů v důsledku leteckých útoků NATO označil tiskový mluvčí této organizace Jamie Shea za „vedlejší škody".
Smrt civilistů v důsledku leteckých útoků NATO označil tiskový mluvčí této organizace Jamie Shea za „vedlejší škody".
Nejznámější případy vraždy civilistů
1
Bombardování zástupů albánských běženců u měst Dakovica a Prizren
Celkem přes 160 mrtvých
2
Bombardování autobusu u městečka Lužane (severně od Prištiny)
46 mrtvých
3
Letecký útok na budovu národní televize RTS v Bělehradě
16 mrtvých
4
Letecký útok na srbský osobní vlak v Grdelické soutěsce
14 mrtvých
Bombardování zástupů albánských běženců u měst Dakovica a Prizren
Bombardování autobusu u městečka Lužane
Letecký útok na budovu národní televize RTS v Bělehradě
Letecký útok na srbský osobní vlak v Grdelické soutěsce
Občané Jugoslávie během bombardování v roce 1999
© AFP 2018 / Sven Nackstrand
© AFP 2018 / Sven Nackstrand
I když síly NATO mnohonásobně převyšovaly síly jugoslávské armády, podařilo se jí klást rozhodný odpor jak ve vzduchu, tak na zemi.
Aliance si nerisknula zahájení pozemní operace, ale, jak tvrdí srbská strana, nepřímo se zúčastnila dvou bitev, jež skončily neúspěchem NATO.
Aliance si nerisknula zahájení pozemní operace, ale, jak tvrdí srbská strana, nepřímo se zúčastnila dvou bitev, jež skončily neúspěchem NATO.
Bitva o pohraniční stanici Košare
Zde nepočetný oddíl jugoslávských vojáků dva měsíce bojoval proti pokusům teroristů z Kosovské osvobozenecké armády, aby pomocí albánských vojáků a sil NATO prorazili na území Kosova.
Boj o Paštrik
Operace zahájená vojáky Albánie a Aliance za účelem likvidace pohraničních oddílů jugoslávské armády a zajištění „koridoru" pro případ pozemní operace NATO.
Nehledě na to, že NATO plánovala rychlé ukončení intervence porážkou jugoslávské armády, bombardování nakonec trvalo dlouhou dobu.
V důsledku jednání bylo dosaženo dohody o stažení srbské policie a armády z Kosova a rozmístění sil mezinárodního mírového kontingentu (mise KFOR).
V důsledku jednání bylo dosaženo dohody o stažení srbské policie a armády z Kosova a rozmístění sil mezinárodního mírového kontingentu (mise KFOR).
Jednání v Kumanovu (Makedonie)
© AP
KFOR
© Sputnik / Ilja Pitaljev
© Sputnik / Ilja Pitaljev
KFOR slíbila, že se bude věnovat odzbrojení albánských teroristů z Osvobozenecké armády. Rezoluce č. 1244 Rady bezpečnosti OSN zase stanovila zachování Kosova ve složení Jugoslávie.
Doslov
Nehledě na slíbenou „demilitarizaci" teroristů z Osvobozenecké armády, založilo Kosovo vlastní obranný sbor a pak bezpečnostní síly, v roce 2018 byla založena armáda.
© Sputnik
© Sputnik
Nehledě na bod o územní celistvosti Jugoslávie zakotvený v rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244, vyhlásilo Kosovo v roce 2008 za podpory řady členů světového společenství jednostranně nezávislost.
© Sputnik
© Sputnik
Po příchodu do Kosova mezinárodních sil opustilo tento kraj více než 200 tisíc Srbů a dalších neAlbánců.
Srbové dnes obývají pouze sever Kosova a malé enklávy.
Srbové dnes obývají pouze sever Kosova a malé enklávy.
