SPUTNIK ČESKÁ REPUBLIKA
Norští producenti lososů ohrožují svět
Nadměrné používání antibiotik v lososích farmách, narušení celistvosti mořského dna, zničení místní fauny – takto zní hlavní obvinění vznesená proti norské akvakultuře, která přináší mnohamilionové příjmy.
Diego Marín
©CC0/Pixabay
Diego Marín
©CC0/Pixabay
Losos je v současné době módní potravinou. Každým rokem se populárnost lososího masa zvyšuje, je řazeno do kategorie superpotravin. Tato ryba je díky vysokému obsahu omega-3 nenasycených mastných kyselin, vitamínů A, D, a K zdrojem užitečných bílkovin a také pomáhá snížit riziko vývoje kardiovaskulárních onemocnění.
©CC0/Caroline Attwood/Unsplash
Lososí farmy se v Chile začaly objevovat v 80. letech minulého století. A v 90. letech v zemi vypukl skutečný boom lososí produkce.
Chov lososovitých ve studených a krmivem bohatých vodách Tichého oceánu na jihu amerického kontinentu se ukázal jako výhodný byznys. Brzy akvakultura lososovitých začala přinášet milionové zisky.
Dnes Chile zaujímá druhé místo v produkci lososů na světě. Toto podnikání každoročně přináší zemi příjmy, které převyšují pět miliard dolarů. Podle oficiální statistiky lososí farmy poskytují asi 21 tisíc pracovních míst, jde zejména o jih státu – rozsáhlé málo osídlené území, jehož břehy omývá Tichý oceán.
Chov lososovitých ve studených a krmivem bohatých vodách Tichého oceánu na jihu amerického kontinentu se ukázal jako výhodný byznys. Brzy akvakultura lososovitých začala přinášet milionové zisky.
Dnes Chile zaujímá druhé místo v produkci lososů na světě. Toto podnikání každoročně přináší zemi příjmy, které převyšují pět miliard dolarů. Podle oficiální statistiky lososí farmy poskytují asi 21 tisíc pracovních míst, jde zejména o jih státu – rozsáhlé málo osídlené území, jehož břehy omývá Tichý oceán.
Na základě růstu poptávky po lososím mase byly příznivé podmínky pro jeho chov v mořské vodě na jihu Chile stále jasnější pro chilské a zahraniční, především norské, producenty, kteří se vydávali na dlouhou cestu doslova na druhý konec světa.
Jednou z takových společností byla Marine Harvest (na začátku roku byla přejmenována na Mowi), která v Chile zahájila činnost v roce 1975. Uběhly roky a objevila se polemika především na téma odlišností v technologii produkce.
Jednou z takových společností byla Marine Harvest (na začátku roku byla přejmenována na Mowi), která v Chile zahájila činnost v roce 1975. Uběhly roky a objevila se polemika především na téma odlišností v technologii produkce.
„V Norsku pracují dobře, dodržují normy a váží si pracovníků. Norové by měli své standardy dodržovat i v Chile, pak by neexistovaly problémy. Samo o sobě výroba není špatná, ale měla by se dát do pořádku. Kontrolní orgány by se měly zabývat svojí prací."
Prezident Národní konfederace zaměstnanců lososích farem CONATRASAL John Hurtado
©AP Photo/Robert F. Bukaty
Ale rozdíly v metodách produkce lososa v norských podnicích v Norsku a Chile tím nekončí. Jedno z nejdelikátnějších a nejprojednávanějších témat je spojeno s používáním antibiotik při chovu ryb. Různé farmaceutické preparáty jsou pravidelně používány v akvakultuře na zabránění nemocí a zvýšení objemů produkce.
Losos chován v Chile požívá obrovské dávky antibiotik v porovnání s rybami z farem v jiných zemích světa: Kanada, Skotsko a Norsko. Je to dobře vidět z grafu ze zprávy společnosti Mowi (dříve známé jako Marina Harvest).
Mowi oznámila, že se nechce zúčastnit této reportáže.
Losos chován v Chile požívá obrovské dávky antibiotik v porovnání s rybami z farem v jiných zemích světa: Kanada, Skotsko a Norsko. Je to dobře vidět z grafu ze zprávy společnosti Mowi (dříve známé jako Marina Harvest).
Mowi oznámila, že se nechce zúčastnit této reportáže.
*Zdroj: Mowi Integrated Annual Report 2018 (výroční zpráva Mowi), strana 67.
Skupina společností Cermaq, která patří korporaci Mitsubishi Corporation, vlastní podniky v Norsku, Kanadě a Chile. I tady jsou vidět značné rozdíly v objemech používání antibiotik v různých zemích.
Zdroj: Používání antibiotik v akvakultuře lososovitých v Chile: důvody, výsledky a spojená s tím rizika, Oceana, strana 21.
©subpesca.cl
Dva největší světoví producenti lososů - společnosti Mowi a Cermaq, kteří využívají rybí farmy, vykazují velké rozdíly při používání antibiotik na lososích farmách v Chile a v jiných zemích, hlavně v Norsku. Nejsou ale jediné. Chilské společnosti také intenzivně používají antibiotika.
Rekordní objem použitých antibiotik byl zaregistrován v roce 2014. V tomto roce bylo v chilských vodách použito 1500násobně více farmaceutických preparátů ve srovnání s Norskem. A tato skandinávská země je lídrem v chovu lososů.
Nehledě na to, že toto číslo následně kleslo, podle informací Národní služby Chile pro rybolov a akvakulturu (kontrolní orgán), bylo jen v minulém roce na lososích farmách použito okolo 350 tun antibakteriálních preparátů.
„Odpověď na otázku, proč se v chilských chovech lososů používá tak velké množství antibiotik, tkví v tom, že v Chile je rozšířená nemoc, kterou vyvolává bakterie Piscirickettsia salmonis. Tato nemoc (SRS) není charakteristická pro jiné části světa," myslí si profesor katedry mikrobiologie a imunologie, člen Akademie věd Chile a čestný člen Akademie lékařských věd Chile, doktor věd Felipe Cabello.
Rekordní objem použitých antibiotik byl zaregistrován v roce 2014. V tomto roce bylo v chilských vodách použito 1500násobně více farmaceutických preparátů ve srovnání s Norskem. A tato skandinávská země je lídrem v chovu lososů.
Nehledě na to, že toto číslo následně kleslo, podle informací Národní služby Chile pro rybolov a akvakulturu (kontrolní orgán), bylo jen v minulém roce na lososích farmách použito okolo 350 tun antibakteriálních preparátů.
„Odpověď na otázku, proč se v chilských chovech lososů používá tak velké množství antibiotik, tkví v tom, že v Chile je rozšířená nemoc, kterou vyvolává bakterie Piscirickettsia salmonis. Tato nemoc (SRS) není charakteristická pro jiné části světa," myslí si profesor katedry mikrobiologie a imunologie, člen Akademie věd Chile a čestný člen Akademie lékařských věd Chile, doktor věd Felipe Cabello.
Podle slov Cabella tato bakterie byla odhalena také v Norsku, Irsku a ve Velké Británii. Vypadá to ale tak, že infekce v těchto zemích nevede k takovým následkům nehledě na to, že bakterie odhalené v Chile nejsou na první pohled rozdílné od bakterií v jiných zemích.
Cabello považuje za možné, že v Chile chovají lososy v takových podmínkách, kvůli kterým jsou více choulostiví na bakterie vyvolávající zmíněnou nemoc. Podle názorů chovatelů je nezbytné lososy krmit tunami antibiotik ročně.
Z pohledu Liesbeth van der Meer ze společnosti Oceana může být problém v samotném procesu chovu lososů v Chile.
Cabello považuje za možné, že v Chile chovají lososy v takových podmínkách, kvůli kterým jsou více choulostiví na bakterie vyvolávající zmíněnou nemoc. Podle názorů chovatelů je nezbytné lososy krmit tunami antibiotik ročně.
Z pohledu Liesbeth van der Meer ze společnosti Oceana může být problém v samotném procesu chovu lososů v Chile.
„Lososi nejsou v této zemi endemickým druhem, jedná se o exotické ryby, které byly dovezeny z jiných oblastí. Chovají se v nepříliš velkých sádkách, ale ve velkém množství. V chilských fjordech je jich chováno 900 tisíc tun. Nacházejí se poměrně blízko u sebe. Proto existuje velké riziko šíření nákazy mezi různými sádkami."
Výkonná ředitelka společnosti Oceana Liesbeth van der Meer.
Stát pronajímá části svých vod na dobu 25 let s možností prodloužení. V Chile je v současné době pronajato 1 412 ploch vod státu, ve stejnou dobu ale nemusí být všechny v provozu. V těchto oblastech vznikají lososí farmy. Jedná se o ohrazené oblasti, kde ryby žijí v klecích, které jsou ponořené do oceánu.
Podle slov zástupce Lososího technického institutu (Instituto Tecnológico del Salmón), člena Asociace podniků rybářského průmyslu pro chov lososů SalmonChile – soukromé organizace, která sjednocuje společnosti spojené s výrobou produktů z chilských lososů (je částí skupiny společností Cermaq), neexistují žádné vědecké výzkumy (na rozdíl od výzkumů věnovaných jiným druhům ryb), které by potvrdily vzájemnou propojenost mezi používáním antibiotik ve vodách lososů a škodami, které jsou činěny okolní přírodě, spotřebitelům a pracovníkům tohoto odvětví.
„Není to dokázané. Je to sporné. Pokud si přečtete vědeckou literaturu, můžete v Chile najít publikace, kde je dokázáno, že bakterie, které žijí v žaludcích lososů a na farmách, kde je chovají, jsou rezistentní. Podobně rezistentní jsou patogenní organizmy zasahující člověka. Nikdo nic neví o evoluci a genetice bakterií, proto je možné, že geny rezistentnosti přecházejí z okolního prostředí na bakterie, které zasahují člověka, i z bakterií zasahujících člověka na bakterie okolního prostředí," upřesňuje Cabello.
„Není to dokázané. Je to sporné. Pokud si přečtete vědeckou literaturu, můžete v Chile najít publikace, kde je dokázáno, že bakterie, které žijí v žaludcích lososů a na farmách, kde je chovají, jsou rezistentní. Podobně rezistentní jsou patogenní organizmy zasahující člověka. Nikdo nic neví o evoluci a genetice bakterií, proto je možné, že geny rezistentnosti přecházejí z okolního prostředí na bakterie, které zasahují člověka, i z bakterií zasahujících člověka na bakterie okolního prostředí," upřesňuje Cabello.
Toto téma je velmi důležité, protože potravinový průmysl, který používá antibiotika v procesu výroby, může být spojen s problémem rezistentnosti vůči těmto lékům. To je jedna z hlavních hrozeb pro zdraví lidstva, bezpečnost potravin a rozvoj, uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO).
Podle zástupců Oceana producenti aktivně používají antibiotika, protože je to ekonomicky výhodné. „Je možné se výrobou zabývat i bez antibiotik, ale pro společnost to bude mnohem dražší a její zisk se sníží. Producenti se budou tvrdohlavě bránit. Ve skutečnosti neexistují zvláštní stimuly, aby se situace změnila," říká Liesbeth van der Meer.
Nehledě na to, že chilští producenti tvrdí, že je intenzivní využívání antibiotik bezpečné, tak se před několika týdny zavázali, že do roku 2025 v procesu výroby sníží používání antibiotik o 50 %.
Chiloé je největším ostrovem chilského souostroví. Délka pobřežní čar tohoto a dalších ostrovů činí asi dva tisíce kilometrů.
Podle zástupců Oceana producenti aktivně používají antibiotika, protože je to ekonomicky výhodné. „Je možné se výrobou zabývat i bez antibiotik, ale pro společnost to bude mnohem dražší a její zisk se sníží. Producenti se budou tvrdohlavě bránit. Ve skutečnosti neexistují zvláštní stimuly, aby se situace změnila," říká Liesbeth van der Meer.
Nehledě na to, že chilští producenti tvrdí, že je intenzivní využívání antibiotik bezpečné, tak se před několika týdny zavázali, že do roku 2025 v procesu výroby sníží používání antibiotik o 50 %.
Chiloé je největším ostrovem chilského souostroví. Délka pobřežní čar tohoto a dalších ostrovů činí asi dva tisíce kilometrů.
Lososí farmy se na tomto území objevily před několika desetiletími. Jejich vlivem se nezměnila pouze scenerie na pobřeží vnitřního moře, ale i kultura ostrova, která je založená především na využití mořských zdrojů.
„Je mi 31 let a já neznám místní druhy ryb, které znali mí rodiče."
Geograf a aktivista Álvaro Montaña.
Podle něj je zmizení místních druh ryb přímo spojeno s rozšířením chovu lososovitých, které poškozují životní prostředí pod vlivem celé řady faktorů: „Na mořském dnu pod klecemi vznikají zóny hypoxie – nedostatek kyslíku, absence života." Je to následek shromažďování výživných látek, které obsahují exkrementy lososovitých, jenž se hromadí ve vodě a na mořském dně. Navíc se na dně hromadí potrava a organické zbytky ryb.
Ale nejen to škodí endemickým zástupcům fauny, velké škody přináší i hromadné útěky lososů z farem.
Například v loňském roce se na „svobodě" ocitlo asi 690 tisíc lososovitých z jedné z farem Mowi (bývalé Marine Harvest).
Ale nejen to škodí endemickým zástupcům fauny, velké škody přináší i hromadné útěky lososů z farem.
Například v loňském roce se na „svobodě" ocitlo asi 690 tisíc lososovitých z jedné z farem Mowi (bývalé Marine Harvest).
„Každý úprk obrovsky škodí ekosystému. Losos atlantský je exotický druh, dravec zaujímající horní stupně potravinové pyramidy. Ve fjordech žijí menší druhy, endemické druhy ryb. V některých místech tento typ fauny zmizel."
Liesbeth van der Meer z Oceana.
Podle expertů z Lososího technologického institutu v zóně Tichého oceánu jsou škody způsobené úprkem lososů z farem mnohem menší kvůli nízké výdrži jedinců, kteří se dostali na svobodu… To znamená, že na základě současných informací akvakultura nezpůsobuje takové významné škody životnímu prostředí kvůli úprkům dravců, jak je jí připisováno.
Álvaro Montaña nesouhlasí s tímto tvrzením. Myslí si, že podmínky chovu lososů a geografická poloha farem v dlouhodobé perspektivě nevyhnutelně povedou k masovým úprkům. „Nacházíme se na 42. stupni jižní zeměpisné šířky, farmy se táhnou až do 50. stupně, téměř až k Punta Arenas (město ležící na pobřeží Magalhãeseva průlivu). Je to zóna chilských fjordů a také bouří, lijáků a silných mořských proudů, které vedou k poškození bariér a zatopení sádek, což zase vede k velkým úprkům ryb."
Álvaro Montaña nesouhlasí s tímto tvrzením. Myslí si, že podmínky chovu lososů a geografická poloha farem v dlouhodobé perspektivě nevyhnutelně povedou k masovým úprkům. „Nacházíme se na 42. stupni jižní zeměpisné šířky, farmy se táhnou až do 50. stupně, téměř až k Punta Arenas (město ležící na pobřeží Magalhãeseva průlivu). Je to zóna chilských fjordů a také bouří, lijáků a silných mořských proudů, které vedou k poškození bariér a zatopení sádek, což zase vede k velkým úprkům ryb."
Podle oficiálních údajů od roku 2010 z místních lososích farem uniklo asi 3,3 milionů jedinců. Sekretář pro ekonomiku provincie Los Lagos uvedl, že 1,9 milionu z nich uprchlo z farem Mowi (bývalé Marine Harvest). Norská společnost toto obvinění úředníka popírá.
Změny v kultuře
Vliv činnosti lososích farem na ostrově Chiloé je natolik silný, že mnozí říkají, že se ostrov změnil navždy.
„Naši velcí náčelníci už před mnoha lety říkali, že ostrov bude okupován. Ostrov okupovaly lososí farmy, ale oni to viděli a předpovídali i škody, které tyto společnosti způsobí, i vliv na naší kulturu."
Konstatuje s lítostí zástupkyně Araukánů (původní jihoameričtí indiáni na ostrově Chiloé) Ruth Caileo Caicheo.
Ruth se domnívá, že pronájem vod silně změnil režim stravování místního obyvatelstva k horšímu. Znečištění mořského dna a masové úprky lososovitých vedly k nedostatku mořských zdrojů, kterých dříve byl nadbytek. Místní obyvatelstvo, které přišlo o mořské zdroje, muselo změnit způsob života. „Tyto podmínky nás nutí, abychom byli individualisté a starali se pouze o sebe," říká Ruth. „Můj otec byl rybářem a moji dědové také… Moji příbuzní se také zabývali rybařením, ale naše kultura se změnila. Už nežijeme v jedné občině. Většina rodin se rozpadla, muži musí vydělávat na lososích farmách. Přírodní zdroje mořských zdrojů už nejsou."
Álvaro Montaña říká, že ve sporech o vliv akvakultury lososovitých na životní prostředí na první místo vychází ekonomická složka. Škodlivé negativní následky jsou v pozadí. „Chovatelé lososů mluví o vytvořených pracovních místech a opakují to jako zaříkadlo. Ale proč musíme věřit chovatelům, kteří neustále lžou? Měli bychom si zadat otázku, kolik pracovních míst bylo zrušeno v důsledku úpadku rybářství? Je možné, že ztráty přesahují získaná místa?" pokládá si otázku expert.
Álvaro Montaña říká, že ve sporech o vliv akvakultury lososovitých na životní prostředí na první místo vychází ekonomická složka. Škodlivé negativní následky jsou v pozadí. „Chovatelé lososů mluví o vytvořených pracovních místech a opakují to jako zaříkadlo. Ale proč musíme věřit chovatelům, kteří neustále lžou? Měli bychom si zadat otázku, kolik pracovních míst bylo zrušeno v důsledku úpadku rybářství? Je možné, že ztráty přesahují získaná místa?" pokládá si otázku expert.
©Heiko Junge/NTB scanpix
Tento názor je rozšířen na jihu Chile. Možná právě proto státní návštěvá norského krále Haralda V. do Chile královskému domu přinesla nejen krásné fotografie tohoto severního státu. Po plavbě po panenských kanálech na jihu Chile, které se tolik podobají norským, se Harald V. stále více mračil. Protestující zástupci řady indiánských a ekologických organizací krále žádali, aby norské společnosti zabývající se chovem lososů nepodnikaly na jihu Ameriky. „Ničí životní prostředí a občiny, které žijí na pobřeží," říkali mnozí.
Ruth Caileo Caicheo souhlasí s těmito požadavky a mluví o tom, jak se její národ pyšnil zachováním tradičního způsobu života, kde hlavní místo zaujímala rodina a občina. Ale za posledních 30 let se všechno změnilo.
Ruth Caileo Caicheo souhlasí s těmito požadavky a mluví o tom, jak se její národ pyšnil zachováním tradičního způsobu života, kde hlavní místo zaujímala rodina a občina. Ale za posledních 30 let se všechno změnilo.
„Naše kultura se změnila k horšímu. Už nežijeme na základě principu svazu a solidárnosti, kdy lidé mysleli na ostatní."
Dnes Ruth do budoucnosti hledí s optimismem. „Myslím si, že ještě můžeme něco udělat, můžeme posílit naše tradice, neztratit je, abychom neztratili naše kořeny," říká s jistotou a loučí se s námi u svého domu. Před ní se tyčí hora a za zády bublá oceán.
© 2019 Sputnik. Všechna práva vyhrazena
Fotografie: Diego Marín, AP Photo, Pixabay, Unsplash, Heiko Junge/NTB scanpix
Text: Diego Marín
Fotografie: Diego Marín, AP Photo, Pixabay, Unsplash, Heiko Junge/NTB scanpix
Text: Diego Marín
