26. dubna 1986 se svět stal svědkem jedné z nejhorších katastrof v dějinách lidstva – havárie na Černobylské jaderné elektrárně (ČJE). Podle Mezinárodní stupnice jaderných událostí (INES) jí byla přidělena 7. nejvyšší úroveň nebezpečnosti. Stejná úroveň byla přidělena havárii na Fukušimě I v roce 2011. Sputnik připomíná málo známá fakta o havárii v Černobylu a odpovídá na otázku, jestli je tam nebezpečno i nyní.

V současné době se radiační pozadí v Černobylu prakticky neliší od moskevského, kyjevského či minského. Při měření vzduchu tvoří kolem 12-15 μR/h. Přípustná ekvivalentní dávka gama záření pro populaci je 30 μR/h. V Černobylu však nejsou obyvatelé, nacházejí se tam pouze pracovníci uzavřené zóny. Předpisy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) povolují práci v Černobylu na rotačním principu, tzn. 2-3 měsíce během půl roku. Radiace se nerozšířila rovnoměrně kolem jaderné elektrárny, ale padla na různá místa. Proto jsou některá místa v zóně desetkrát nebezpečnější než území přiléhající k jaderné elektrárně.

Absence vlivu člověka po dobu 33 let vedla k tomu, že Černobylská radiační a ekologická biosférická rezervace vytvořená v uzavřené zóně může konkurovat nejznámějším rezervacím na světě z hlediska počtu a rozmanitosti druhů. Prudce tady stoupl počet rysů, divokých prasat, losů, zajíců, lišek, netopýrů, říčních vyder, srnek a vlků. Vědci dokázali, že vlků je v černobylské zóně sedmkrát více než v sousedních „čistých" oblastech.

Díky relativně krátké době života nestihnou zvířata pocítit působení radiace. Nicméně v únoru 2019 provedená analýza nalezených ostatků divokého prasete, které zabili vlci, ukázala v jeho organismu převýšení stroncia (Sr-90) 37krát a cesia (Cs-137) 96krát. To svědčí o tom, že v Černobylské zóně je stále ještě silně znečištěná voda a půda.

Koncem roku 2018 byla dokončena instalace nového bezpečného uzavřeného objektu (New Safe Confinement) - stavby nad zničeným 4. černobylským blokem. Nový sarkofág ve tvaru pohyblivého oblouku přikryl zastaralý objekt Ukrytie, který byl narychlo vytvořen v listopadu 1986. Tento ocelový obr o váze 36 tisíc tun by měl vydržet 100 let a během té doby energetický blok s nacházejícími se uvnitř něho 200 tunami zbytků jaderného paliva, radioaktivními odpady a radioaktivním prachem musí být deaktivován a vytvořen zcela bezpečný objekt.

O Černobylu bylo natočeno mnoho uměleckých, dokumentárních a nekonečné množství amatérských filmů. Jeden z posledních byl natočen v roce 2016. Je to krátkometrážní film Arka (Oblouk), jehož základem je příběh chlapce, který vyrostl v Pripjati. Během dvou let se film zúčastnil mnoha mezinárodních filmových festivalů v Evropě, Asii i v Americe, kde získal 18 nominací a pět vítězství. Ve filmu je ukázána 30letá historie černobylské havárie od prvních minut do chvíle, kdy se objevil nový kryt ve tvaru oblouku. Film je unikátní tím, že je vyprávěn jazykem hudby a jedinými slovy, která zazní ve filmu, je projev tehdejšího prezidenta SSSR Michaila Gorbačova k národu.

V roce 2014 skupina Pink Floyd natočila klip se skladbou Marooned k 20. výročí vydání svého alba. Tento klip byl rovněž natočen v Pripjati a na kanále skupiny získal 19 milionů zhlédnutí.